Pomooooc, Třeštíková měla stejný nápad!

Ponaučení: Nesjíždět fejsbůky hned po ránu!

Dneska po probuzení jsem z toho měla takový šok, že jsem si hned musela dát čokoládu.

(To je spíš interní joke pro moje nejbližší, kteří ví, že čokoládu jím – bohužel – každý den.)

Vyskočil na mě status Radky Třeštíkové s odkazem na první recenzi její nové knihy Osm, která oficiálně vyjde za týden.

Ta recenze je k přečtení tady a budu z ní citovat miniúryvek: „Radka Třeštíková si znamenitě pohrála se členěním jednotlivých částí knihy, které poskládala v přeházeném pořadí: Skoro konec, Začátek, Prostředek, Konec, Začátek. Toto uspořádání dodalo knize slušný hnací motor.“

A já jsem se opotila.

Panebože! Stalo se mi přesně to, o čem píše Elizabeth Gilbert ve Velkém kouzlu! Ve zkratce – Elizabeth měla supr námět na knihu, ale nedokončila ji. Ale protože ten nápad si byl vědom své geniality a trval na tom, že musí být zhmotněn, přestěhoval se do hlavy jiné spisovatelky, Elizabethiny známé, a ta knihu napsala.

S Radkou Třeštíkovou jsme se vtipně potkaly v otázce řazení a pojmenování kapitol, se skromným detailem, že ona svému nápadu věnovala 384 stran, zatímco já velkolepé 4 strany.

Nejnovější povídka z mé už-skoro-vycházející Povídkové degustace se jmenuje Obrazovka a je členěna následovně:

IV. Na konci (Svatba)

III. Uprostřed (Doma)

II. Uprostřed (Jekyll)

I. Na začátku (Kocovina)

Jedná se mimochodem o povídku, kterou když jsem si po sobě četla v rámci závěrečných korektur (hurá!), nemohla jsem se od ní odtrhnout! 😀 Myslím, že ji fakt miluju! A kdybych spoléhala víc na sebe, než na grafiky, kterým utíkaj skutky a hrajou si na mrtvé brouky (grrrr), mohla být celá povídková e-knížka už minimálně měsíc venku a já bych nemusela vypadat jako kopírka. Což vím, že nejsem, a ví to i můj nápad, resp. Radčin nápad, jen byl netrpělivý, a já se mu vlastně nedivím. Navíc je ten nápad docela vyčůranej, když se odebral zrovna ke spisovatelce, která má na facebooku (momentálně) o 50564 fanoušků víc než já. Nápade jeden nevěrnej! Jen počkej!

Na závěr jedna dobrá zpráva: Knize už kouká hlavička! Doslova! Hurááá! 🙂 🙂 🙂

PS: Ještě k tomu řazení kapitol v Obrazovce – všimli jste si, jak ta římská dvojka božsky souzní se dvěma elkama v Jekyllovi? A to jsem původně chtěla název baru přejmenovat. Nakonec jsem ho ponechala pro větší autenticitu. Protože, jak Plzeň ví… Co se stane v Jekyllu, zůstane v Jekyllu. 4ever! 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *