Jaká je jediná správná odpověď na to, jestli se dá v Česku uživit psaním knih?

Otázka do pranice, co? Taky na tohle téma narazíte vždycky, když se zmíníte, že píšete? Já jo… No a jak by se psaním mohlo uživit neznámé Hešidlo, když už to údajně skoro nedává ani mistr řemesla Michal Viewegh, že jo?

Naštěstí jsem dospěla do bodu, kdy konečně dokážu odpovědět aspoň sama sobě. A teď se chci podělit i s vámi, mými nejvěrnějšími. 🙂

Jak to teda je? Jaká je podle mě jediná správná odpověď na to, jestli se dá v Česku uživit psaním knih?

(Není to 42. I když možná?! Hehe.)

„Je mi to jedno (pokrčení rameny included).“

No uf! Jak osvobozující. 🙂 Úlevný je navíc vědět, že nejsem jediná, kdo to vidí podobně. Elizabeth Gilbert píše ve své knize Velké kouzlo (s. 122, kapitola Skládání slibu): „Přísahala jsem, že nikdy nebudu od psaní požadovat, aby mě finančně zajistilo, ale že já budu vždy pečovat o něj, tedy že nás finančně zajistím oba, a to jakýmkoli nezbytným způsobem.“

Jak to vnímáte vy? Je pro vás psaní láska, na kterou jsou všechny miliony světa krátký?

PS pro všechny nadšené i zaseknuté psavce: vedle u šperkařky textů (moje druhé já ve virtuálním světě) znovu startuje e-mailový kurz Vytvořte si psací návyk za 21 dní. Uvidíme se tam? 🙂

Big Magic <3

 

1 komentář u „Jaká je jediná správná odpověď na to, jestli se dá v Česku uživit psaním knih?

  1. Hana

    S jedním to šlo, psát, nespat, chytat múzy, cestovat, fotit. Druhé dítě a zdravotní potíže vyťaly takový políček, že by se dřevorubec nestyděl. Otázka není, zda psát, ale jak, se dvěma. Je to jako nukleární reakce. Hlídací babičky nemám. Magnesium nestačí. Jsem jako duch. Duch, co papíruje, peče a utírá podlahu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *