Archiv autora: hudeckovam@gmail.com

0+1 tip pro harmonický vztah matky a dcery

Denně mi hlavou proletí miliony kousků skládanek, co patří každá k jinému obrázku, ale stačí, aby se občas potkaly dva tři kompatibilní kousky, a to mám pak o wow momenty postaráno. Dneska jeden takový přišel a odhodil mě rovnou do prázdný nenapuštěný vany, co ve vedru tak příjemně chladila.

Jak dosáhnout harmonického vztahu mezi matkou a dcerou?

0) Nijak. 🙂

Vysvětlím. Resp. nejdřív se zeptám trochu jinak…

Proč se vůbec snažit a investovat energii na dosažení nedosažitelného? Celý příspěvek

Jak mě život naučil chytat ten nejluxusnější bronz ever

Bývala jsem smířená s tím, že jsem ten typ, co se opaluje zásadně dočervena (maximálně při fakt velký snaze do lehoulince sněda). Po mámě. Blbý geny. Vracela jsem se z dovolený, kde jsem se poctivě smažila na pláži od deseti do šesti, a stejně jsem přijela domů a lidi se divili: „Aha, tys byla u moře?“

To bylo dřív. Ještě třeba tři čtyři roky zpátky. Pak nastal zvrat.

Hluboce jsem se nad tím zamyslela dnes v koupelně, když jsem při pohledu do zrcadla musela skromně seznat, že po 10denní dovče u rakouského jezera (!) vypadám (téměř) jako rodilá Španělka.

Jakto jako? Co je to za kouzla a čáry, říkáte si?

Tak že jste to vy, prozradím hešátorské opalovací tajemství. Celý příspěvek

Mozzarelly prolezlý červama

Když mají Randall a Beth (This Is Us) před sebou nějakou náročnější situaci, zahrajou si na uklidněnou takovou slovní hru na vymýšlení nejhorších scénařů, které by mohly nastat. V seriálu to znělo jako legrace, a tak jsme to dnes zkusily v reálu. V Lidlu. U lednice s mozzarellami.

„Vezmem nějaký mozzarelly? Vlastně doma ještě nějaký jsou, moc je teď nejíme, nebudou už zkažený? Nebo co nejhoršího by se s nima mohlo stát?“

„Jsou zkažený úplně všechny.“

„A jsou úplně prolezlý červama.“

„Celá lednice je prolezlá červama.“

„A infikoval se celej byt a všechno je prolezlý červama.“

„Musíme se odstěhovat.“

„Musíme se odstěhovat do karantény, protože jsme taky infikovaný a prolezlý červama.“

„A do karantény si s sebou nesmíme vzít knížky.“

Se smíchem jsme opustili oddělení mozzarell, nekoupili žádnou a doma zkontrolovali, že se nám v ledničce krčí dvě a jsou platné až do pozítří. Tak se zatím stěhovat nemusíme. 🙂

Sýrový dodatek: Přínosné info o mozzarelle od Mejna v cca 10. vteřině. 🙂

Pokrevní bratrství s panem Bártnem

Nebo sesterství, když já jsem holka a on je kluk, nebo přesněji – ono je prkno… Tak sourozenectví?

Může být, Hešidýlko, ale vezmi to prosím tě popořadě, ať tě laskavý čtenář stíhá.

Jak to začalo? Začalo to rozhodnutím pár týdnů před odjezdem na hory.  Po šesti zimách mám konečně stopro jasno, že jsem snowboardění propadla a že nešlo jen o nestálé motýlky v břiše při prvních sjezdech (haha, motýlky při prvních sjezdech, kéž by, au au).

A tak jsem dala sbohem půjčovnám (a půjčujícím kamarádkám, které mě pak proklínají, když nahoře na svahu před první jízdou zjistí, že jsem si nechala upravit jejich vázání, ehm, sorry, Hinny!) a vyrazila na nákup oficiálně prvního jen a jen mého prkna a oficiálně prvních jen a jen mých snb bot. Ó, my se máme.

Měla jsem jasno, že mi stačí nářadíčko z druhé ruky druhých nohou, vyhledala jsem si tedy nejbližší a nejsympatičtější bazar, sbalila vylomeninku a hrrr na ně.

Tady se hodí říct, že jsem si chtěla celý proces nákupu užít a vyřídit v klidu a bezdětně, ale okolnosti nebyly mému plánu nakloněny. Zpětně jsem jim za to nejvděčnější. 🙂 V tu chvíli mi nezbylo, než okolnosti přijmout, a pojala jsem nákup jako dobrodružnou výpravu.

Výprava se nakonec ukázala být ještě dobrodružnější, než kam byla moje fantazie ochotná doputovat.

Celý příspěvek