Archiv pro měsíc: Únor 2019

Jaká je jediná správná odpověď na to, jestli se dá v Česku uživit psaním knih?

Otázka do pranice, co? Taky na tohle téma narazíte vždycky, když se zmíníte, že píšete? Já jo… No a jak by se psaním mohlo uživit neznámé Hešidlo, když už to údajně skoro nedává ani mistr řemesla Michal Viewegh, že jo?

Naštěstí jsem dospěla do bodu, kdy konečně dokážu odpovědět aspoň sama sobě. A teď se chci podělit i s vámi, mými nejvěrnějšími. 🙂

Jak to teda je? Jaká je podle mě jediná správná odpověď na to, jestli se dá v Česku uživit psaním knih?

Celý příspěvek

Obrazovka: nostalgický návrat do heší povídko-degustátorské éry

„Já se klidně proslavím jako zvrhlý návštěvník nočních podniků,“ napsal mi kamarád, když jsem ho poprosila, ať si přečte povídku, která je volně inspirovaná jeho osobou.

„Takže i kdyby tam bylo, že jsem nemorální dobytek zpíjecí se každý den pod obraz a hledající vhodné oběti k ukojení svých tužeb, tak sem s tím!“

Myslím, že ji dodneška nečetl. 😀 Já ji přitom mám asi nejradši z celé Povídkové degustace, kterou jsem vyslala do světa zhruba dva roky zpátky.

A tak vás dneska zvu na (virtuální) kafe a povídku. 😉 Dáme?

Obrazovka

IV. Na konci (Svatba)

Ze zrcadla na mě kouká učesaná holka v šatech a balerínkách, že teda pomalu vyrazíme oslavit tu lásku. Pozoruju nás obě, ji zvenku a sebe zevnitř, náš společný stav,  který není kocovina, možná proto je pro mě trochu matoucí. V kocovině dávají věci mnohem lepší smysl.
Můj milenec se žení. Celý příspěvek