Archiv pro měsíc: Duben 2016

Poctivě píšícího nepálí

#oops

Když se člověk spálí o kopřivy, může o tom napsat nebo si z nich udělat čaj. Nebo obojí.

Inspirace do zásoby: How to write your first book.

Líbí se mi tahle odpověď:

„I used to believe in the myth of the big idea: The big idea hits and you never look back. It’s sort of like when you meet a couple that’s been together for a long time and the question you ask is “How did you guys meet?” And there’s always a great story. But the real question — and the one that hopefully you’re too polite to ask — isn’t “How did you guys meet?” but “How did you stick together?” That’s the story of writing a book. How did you stick with it? How did you get through the day-to-day? I think one of the reasons you get so many questions about process — “Do you plot?” “How do you do it?” “How do you do it every day?” — is because people want to believe there’s a way to take the pain out of the process of writing. And there really isn’t. You’re going to have days that are terrible.“

Leigh Bardugo

Třeba se jednou na podobné věci bude někdo vyptávat mě a já ho odkážu na tenhle blog. A ten někdo pak bude na svým blogu citovat pasáž o tom, kterak Heš po kopřivové procházce napsala 1000 slov namísto „povinných“ 600 ♥, a na rameni jí při tom neseděla múza, ale kráva, osel, králík, koza a prase. Jako obvykle.

Povšimnutí: Moje hlavní hrdinky docela hodně pijou.

Nedá si někdo čaj?

Copyheš stát se chceš?

Prozraďte mi – odkud se berou všichni ti mladí, nadějní a supervypsaní copygéniové a facebozi? A kde v díře jsem byla zalezlá já, když se začali rojit? Před pěti lety nikdo nevěděl o jejich existenci a dneska jim patří svět. Je mi souzeno zařadit se mezi ně? Tolik otázek. Fakt je, že jsem vždycky byla trochu zbržděná. Když holky rozebíraly Lanczovou, já ještě hltala Enid Blyton. Když jsem pak konečně dospěla zpubertněla k dívčím románkům, okolo už frčely thrillery z lékařského prostředí. No nic, v pohodě, já si počkám! 😀 Mezitím mě najdete ponořenou do samostudia, čtení, psaní, psaní a čtení, práce zábavy na heších projektech a zdokonalování se v pečení štrůdlu. Takhle to s těmi projekty vidí Austin Kleon v Kraď jako umělec:

A já se směju tomu, jak je to přesný, tedy kromě blížícího se zrození projektu Vylomenina, který doufám tu křivku s puntíky nabourá jako správnej pankáč. -:)

(Ok, to dloubnutí do žeber beru jako high five…)

PS: Kniha se přehoupla do své druhé poloviny a vyměřené dva měsíce na její dokončení jsou na tom stejně, takže vítr se zdá být příznivý. Stejně jako ta temná bláta, kterými moje duše právě bloudí. 😀

O tenké hranici mezi spisovatelkou a farmářkou

Z rozhovoru s Elizabeth: „Většina lidí si myslí, že tvůrčí život – jakýkoliv – funguje jenom tehdy, když k vám promluví inspirace nebo vás navštíví múza. To je ale hrozný omyl. Taková chvilka, kdy máte pocit, že teď je ten správný čas tvořit, protože máte ten správný nápad, přijde jenom párkrát za život. Kdybych na ni čekala, napsala bych za šestačtyřicet let možná jednu dvě povídky. Většina mého psaní je naprosto všední a disciplinovaná práce, kdy sedím u stolu a dřu jako farmář.“

A tak myslím na svůj cíl a někdy víc a někdy míň trpělivě a pokorně se učím disciplíně a farmaření… 🙂

Záhada hlasovacího lístku

Anketu na téma „Kdo věří, že Heš napíše za dva měsíce knihu?“ jsem záměrně nechávala aktivní jen do konce března, kdy se už mělo začít krystalizovat, jestli stíhám podle plánu nebo bude pro všechny lepší, když celý blog i se zrádným motivačním hlasováním sprovodím ze světa a budu předstírat, že nikdy neexistoval (možná Romča by byl rád!? :D). Ale to bych samozřejmě svojí doméně a 31 věrným fanouškům nemohla udělat. 🙂 Akorát se přiznejte, komu patří ten tajemný nerozhodný 32. hlas, který si to v den ukončení rozmyslel!?! 🙂 (A jak je to vůbec technicky možný?)

Dodatek:

Věřte nebo ne, právě mám sepsáno 31,5 stran. (Dle Reného kurzu bych už měla mít asi cca 1140x tolik, ale dle hešího rozvržení sil je všechno načasováno nejsprávněji správně ♥.) To znamená, že vám, pozitivně hlasujícím, tímto každýmu věnuju jednu stranu. Není to skvělé? Tak kdo chcete kterou? 😀 Po závěrečných korekturách vám ji vytisknu a zarámuju, s velikým poděkováním, selfíčkem a otiskem rtů namalovaných barvou dle vašeho přání. :*